• Děkujeme všem, kdo Matýskovi pomáháte. Budete-li potřebovat daňové potvrzení za rok 2016, kontaktujte nás prosím na promateje@seznam.cz

 (1. 5.- 11. 6. 2010)

Dny, které následovaly, bychom charakterizovali jako boj o holý život. Stejně tak bychom mohli ale hovořit o „jedné nemocnici, ale dvou světech“. Zatímco oddělení ARO představovalo plně profesionální a zodpovědný přístup, naše předchozí zkušenost s ORL byla přesně opačná.

Po kolapsu a následné opožděné resuscitaci na oddělení ORL byl Matýsek umístěný na odd. ARO byl uveden do umělého spánku, ve kterém byl udržován šest dní za podpory přístrojů. Následně 7. května po obědě nám lékaři sdělili, že mozková aktivita je blízká mozkové smrti a šance na změnu stavu je, citujeme: „0,00… nic %“ a že předpokládají v nejbližších hodinách smrt. Zavolali nám psychologa, že si s ním můžeme promluvit.

Večer téhož dne nám domů volali z nemocnice, že nastal obrat a Matěj začal sám dýchat, otevřel oči a začal se i trošku hýbat. Byl ihned podroben třetí operaci (tentokrát neurologické ), kde mu byly odebrány boční lebeční kosti hlavy (kraniektomie), aby stále otékající mozek měl místo a nevznikal tlak na životně důležitá centra. Poté byl opět uveden do umělého spánku, kde ho za cca čtyři dny lékaři opět probudili. 

Následně nám byla sdělena krutá pravda: těžké poškození mozku v důsledku nedostatku kyslíku a vegetativní stav (apalický syndrom).

Následovala čtvrtá operace, kdy byla Matěji vytvořena díra do krku na dýchání (tracheotomie). Pátou operací pak byla díra do žaludku pro výživu (gastrostomie – PEG).

Matěj pak strávil tři týdny v Ostravě, kde podstoupil léčbu v hyperbarické komoře a terapie bazální stimulace.

Další článek
Předchozí článek
Zpět na seznam článků